Peníze (nebo život)

Od té doby, co existují peníze, se hodně mluví o jejich zhodnocování nebo znehodnocování. Co je to vlastně inflace? Proč vlastně existují peníze? A jaký bude jejich osud do budoucna? Čtěte dál.

Peníze. Fenomén doby. Hodně lidí je má rádo, zhruba stejné množství lidí je nesnáší a těm ostatním je to víceméně jedno, všichni je však potřebují a všichni je používají.

Jak vlastně peníze vznikly?
Nejdřív se přenesme do doby, kdy si lidé mezi sebou vyměnovali zboží přímo. Zboží běžné denní potřeby směňovali na tržištích a k exotickému zboží se pak dostávali ve chvíli, kdy do jejich blízkosti dorazili kupci, kteří prováděli obchod s trochu větším okruhem působnosti. Časem se ale lidem začalo zdát, že tahat s sebou dvě krávy nebo stádo ovcí, případně nůši kovářských výrobků nebo chleba už není tak super. Zvláště v té době, kdy museli cestovat na delší vzdálenosti. Začali tedy vybírat, čím by nahradili hodnotu výrobku, který prodávali. Muselo to být něco dostatečně vzácného, aby si toho někdo šikovný nemohl vyrobit ranec a muselo to být natolik atraktivní, aby se našel někdo, kdo byl ochoten své zboží za tento ekvivalent vyměnit. A také to muselo být dostatečně trvanlivé, aby to také chvíli vydrželo nepozměněné.

Prvními platidly bylo v každé zemi něco jiného, nejznámější byly mušle kauri, jinde se platilo kousky nerostů nebo třeba u nás kousky plátna. A pak se objevily drahé kovy, které splňovaly podmínky maloobjemovosti, trvanlivosti, dělitelnosti a navíc byly hezké na pohled. Například stříbro se používalo jako prostředník směny už někdy před 7.000 lety.

Aby se drahý kov nemusel vážit, vznikly mince. To bylo někdy před 4.000 lety. Od té doby se platilo mincemi na počet a ne na váhu. A jsme u první INFLACE. Množství drahého kovu se v mincích postupně snižovalo, až v roce 1565 vznikly první peníze bez příměsi drahého kovu, kdy dal velmistr Maltézského řádu razit peníze z měděného plechu s textem "Non aes sed fides" („Ne kov, nýbrž důvěra“).

Mezitím vznikly banky, kde si lidé ukládali přebytečná platidla. Zároveň se vznikem peněz bez příměsi drahého kovu, založené na důvěře, bylo zaděláno na vznik "směnek" - papírových nebo jiných potvrzení, že majitel směnky má obdržet určitou hotovost. S rozvojem bank se rozvíjel i směnečný obchod. První směnky zněly "Doručitel této směnky má dostat tolok a tolik zlatých mincí v hodnotě té a té" s tím, že se takto vybavovali cestující na delší vzdálenosti a směnky byly vydávané vždy na jednu banku, kam původní vlastník peníze nebo zlato uložil.

Ze směnek se postupně vyvinuly bankovky, což byly v té době poukázky na zlato určité hodnoty. To znamená udržoval se tzv. "zlatý standard", bankovky a mince byly kryté zlatým pokladem, který vlastnil panovník, vláda nebo banka, která peníze vydávala. Vy starší se jistě pamatujete na nápis na českých bankovkách "Tato bankovka je krytá zlatem Státní banky Československé." Čili, bylo vydáno jen tolik papírových peněz, které by v případě nutnosti pokrylo zlato z centrální (státní) banky.

Toto "zlaté krytí" ale postupně padalo, až v roce 1999, kdy "zlatý standard" skončil ve Švýcarsku, zmizelo úplně a od té doby jsou peníze vydávané centrálními bankami a ručené vládami vydávajících států.

Jaký bude ale jejich osud v budoucnu? Přesunou se do virtuálního prostoru. V této době se stanou důležitými "poskytovatelé bankovních služeb". Protože vydělané peníze vám přijdou do banky a vy budete platit prostřednictvím bankovní karty, mobilního telefonu nebo třeba otisku prstu. K čemu to povede? Podívejte se na virtuální měnu BitCoin. Nejdřív to začalo jako legrace, pak se začalo s měnou obchodovat a pár lidí na ní vydělalo miliony (?) a nyní je víceméně mrtvá. Protože nebyla ničím "krytá". nikdo za ni neručil. I za virtuální měnu ručí státy, které ji "vydávají". Proto k jejímu zhroucení nedojde nebo alespoň ne tak brzy.

Ale co ta inflace?
Inflace tu je a zůstává s námi. Každý rok se zdraží zboží, tím je třeba za něj vydat víc peněz, tím je třeba poslat do oběhu více peněz a tím jejich hodnota klesne. Inflační výsledky podle Českého statistického úřadu jsou :

Rok
1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004
10,0	9,1	8,8	8,5	10,7	2,1	3,9	4,7	1,8	0,1	2,8
2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013
1,9	2,5	2,8	6,3	1,0	1,5	1,9	3,3	1,4

Průměr od roku 1999, kdy došlo k "ustálení" inflačních poměrů je 2,53% ročně. A pak tu ještě je Einsteinovo číslo, které má hodnotu 72 a říká nám, za jak dlouho se hodnota našich peněz sníží na polovinu (zvýší na dvojnásobek). Výpočtem zjistíme, že kdyby se průměrná míra inflace do budoucna nezměnila, za 28,5 roku ( 72 : 2,53 = 28,45 ) máte sice stejně peněz co do počtu, ale polovinu majetku co do hodnoty. Necelých třicet let. To je docela představitelná doba, ne? A to si představte, že mnoho lidí nechává své peníze v bankách na běžných nebo termínovaných účtech a myslí si, že je o jejich peníze dobře postaráno. Ano. Za 30 let budete mít polovinu majetku. Tak to je.

Co je tedy správně?
No samozřejmě je nutné své peníze, myslím fyzické nebo virtuální peníze, převést na majetek. A to pokud možno majetek, který se zhodnocuje, který je likvidní (kdykoli můžete jakoukoli jeho část odprodat a zpět vyměnit za peníze) a který je bezpečně uložen, nejlépe ve světové ekonomice. Ale o tom zase někdy příště.

Pokud chcete o investování a o správě majetku vědět více, zabývám se tím ve svém projektu JakBýtBohatý. Odkaz je v pravém sloupci.

Váš Pavel Rudolf 

Zdroj : Wikipedie