Žuch

Tak nám ECB snížila sazby, za které půjčuje peníze bankám. Na 0,05%. Po tomto oznámení žuchnul kurz Eura vůči Dolaru tak, jak vidíte na obrázku. Co to znamená? Čtěte dál.

Znamená to, že bankám se zlevní úvěry od ECB. To se promítne do výše úroků půjček bankou poskytovných. To znamená, že banka poskytne více půjček. To znamená, že v oběhu bude více peněz. To znamená, že lidé začnou více nakupovat. Brzda. To kupodivu neznamená. Lidé nejsou hloupí a v předtuše nepěkných událostí na Ukrajině a nejasné politiky Ruska se bojí nakupovat. Tak co s těmi penězi? No zvýší se inflace. A když se zvýší inflace, všichni, co mají peníze uložené v bankách, o část těchto peněz přijdou. Tedy ne početně, tady možná budou spolu s úroky mít o něco více, ale zvýšená inflace je připraví o hodnotu těchto peněz.

Samozřejmě, jsou tací, kteří to nechají plavat. Buď mají na účtech tolik peněz, že je to netrápí nebo naopak tak málo, že je to také netrápí. Ale na rovinu. 3% inflace způsobí, že budete mít na účtech polovinu hodnoty za 24 let. A co když se inflace zvýší na 4% - pak už za 18 let. A při 5% inflaci už za 14 let. To je docela dohledná doba.

Co s tím? Tady je jednoduchá rada. Převeďte svoje peníze na majetek. Ten má totiž tu zajímavou vlastnost, že se s inflací vyrovnává. Jeho cena roste spolu s růstem inflace.

To je například cena zlata až do chvíle, kdy si bohatnoucí Číňani a Indové usmysleli, že zlato je nejlepší investice. Do té doby vzrůstající cena zlata kopírovala inflaci. To znamená, že jestliže jste si v roce 1930 za 5g zlata koupili oblek a za kilo automobil, za stejnou váhu jste si koupili oblek a automobil i v roce 1990. Tak to bylo až do začátku roku 2005, kdy se stalo to, o čem jsem psal dříve. Číňani a Indové vyhnali cenu zlata z nějakých 430USD/oz na 1.900USD/oz 5.9.2011. No a dnes je rozumná cena zlata někde kolem 1.100USD/oz a i když se obchodníci snaží, stále ne a ne ji dosáhnout. Zajímavé je, že podobný útok na cenu zlata a dokonce větší, se udál v roce 1977-1980, kdy cena zlata vyjela ze zhruba 130 USD/oz na neuvěřitelných 850USD/oz. To je 6,5 násobek oproti nedávnému 4,4 násobku. A pak cena zase spadla až na 290USD/oz a zlato pokračovalo nevzrušeně v pokrývání inflace.

Tak teď jsem trochu předpověděl, co si myslím o zlatě jako udržiteli hodnoty. Je konec, vážení. Zlato je normální ekonomická veličina a podléhá zákonitostem trhu. Když je o něj zájem, cena roste, když ne, cena klesá. Prodejci zlata tvrdí, "ale máte v rukou zlato". Ano. Když si koupím kladivo, mám v ruce kladivo a také ho za čas můžu prodat.

Další jistou investicí jsou nemovitosti. Je to něco, co vám nikdo nevezme (tedy po zkušenostech naší rodiny s komunisty, kdy jsme si po revoluci museli znovu koupit půlku vlastního domu, nevím). A udržuje to hodnotu. Tedy až do roku 2008, kdy ceny nemovitostí poměrně prudce poklesly a to o dost procent a dodnes se z té díry nevyhrabaly. Asi máme normálno. A předtím bylo nenormálno. A jestli to tak bylo, i nemovitosti jsou ekonomická veličina. A to i komerční. Představte si, že postavíte za 10 milionů warehouse a pronajmete ho za souhrnné nájemné okolo 4% netto (čistého). A pak přijdou problémy a potřebujete dům prodat. Za kolik si myslíte, že si ho někdo koupí? Za 4 miliony a ani o korunu víc. Tak co, je to ekonomická veličina? Jakmile se s čistým příjmem z pronájmu nedostanete přes 10% ročně, jste mínusoví. Ale vlastníte budovu za 10 milionů, že.

Tak teď víte, co si myslím o pronájmech a nemovitostech, do kterých všichni bohatí masivně investují a myslí si, že dělají dobře.

Něco jiného je půda, které je konečné množství a už jí nikdy více nebude. Snad jedině až se začnou potraviny pěstovat "nastojáka" formou hydroponických farem. Takže jediná poměrně zajímavá investice je do zemědělské půdy. Ale pozor, jen pokud kupujete velké celky. Nějaký hektar vám za rozumnou cenu nikdo nekoupí.

O investicích do umění, veteránů, historického nábytku, numizmatika a podobné úchylky vůbec neřeším, protože tomu vůbec nerozumím a stejně lidé, kteří do podobných věcí investují, to nedělají kvůli zisku, ale kvůli svému potěšení a nikdy se své sbírky nevzají. Tak je při tom nechám. Já se radši pojedu podívat třeba na měsíc do Lybie. To byl zážitek. A když se mě někdo zeptá, co jsem dělal měsíc 2.000km v poušti, kde je jen písek, tak nemá cenu mu to vysvětlovat. To se musí zažít. A pak pochopíte, že tam někdo vyrazí s ruskými vojenskými mapami a nezná azbuku (potkal jsem tam jedny takové Švýcary).

Tak do čeho tedy investovat?
Já věřím na kapitálové trhy a na řízená portfolia. To je totiž něco, co může v poměrně krátké době vyměnit cenné papíry za peníze a peníze za cenné papíry a přesouvat peníze mezi akciemi a dluhopisy s tím, že základním motivem je zisk, protože to je to, z čeho jsou manažeři placeni. Takzvané férové investování. Vytvořím zisk, OK, kousek je pro mě, zbytek pro vás. Nevytvořím zisk, za něco žít musím, ale je to v porovnání s prvním případem jen pár korun. Takže se snažím ten zisk vytvářet.

Pro ty, co najdou v pravém sloupci mojí adresu a pošlou mi svůj názor mám zajímavý dárek. Názory v komentářích jsou bohužel bez dárku.

Váš pavel Rudolf